Archiv pro měsíc: Duben 2017

30.04.2017 pláž Sâm Són (Bibione po vietnamsku)

Přesunujeme se o dalších 111km podle pobřeží na sever, což mám trvá asi 5hodin.
Najít ubytování v Sâm Sónu, když mají všichni vietnamci na svátek práce volno a jedou k moři, je opravdový problém. Zastavujeme se na chlazenou Há Nôi a poptáváme rukama nohama volné pokoje. Získáváme kontakt a paní si pro nás přijde, odvede nás domů. Projdeme obchodem, okolo kuchyně do patra, kde dostaváme pokoj jejich syna i s koupelnou. Stáváme se součástí rodiny Nguyênů, pan otec nám nabízí jeho bambusovou dýmku na uvítanou. S díky odmítáme, jeho dobré trávy by nám pěkně zrychlily krok.
Jelikož jsme široko daleko jediní bílí exoti na tolik vietnamců, tak je problém s domluvou. Jejich angličtina mě dostává, musím hodně odhadovat, co vlastně chtějí říci.
Např.:
Skumíí=excuse me
Febuk=facebook
Selfie umí perfektně a chtějí se s námi neustále fotit. Kdo by nechtěl mít v Asii foto s „white face“.
Naopak moje „cám ón ban“=děkuji, také není dokonalé.
Jdeme se na pláž ochladit, je 30°. Jsme tam skoro sami, za hodinu je ve vodě milión lidí.
Navštěvujeme místní rybáře a obdivujeme na čem plují na moře lovit a dokáží se i vrátit.
Místní dorostenky nacvičují sestavu na 1.máje přímo na pláži. Hezky se to fotí, tak je s Pepíkem se zájmem pozorujeme.
Pěkně nám u toho vyhládne, tak jdeme vybrat restauraci. V každé mají akvária s různými dobrotami. Nevíme, kterou dříve. Libo-li krevety, akvarijní rybky o váze několika kg, škeble, olihně, stračky, ostrorepy…
Abychom nedráždili ochránce, tak fotíme až prázdné talíře.
Po večeři chceme zapálit čarodějnice přímo na pláži, ale jestli se nacucaly mořskou vodou, či co, né a ne chytit. Musíme to odložit na zítra, třeba vyschnou nebo se nacucají nějakého špiritusu a blafnou.
Představte si to: zapálit čarodějnice i ve 26° může být problém. Co teprve, když Vám ruce i nohy mrznou.
Good night Vietnam and Czechia too!