Archiv pro měsíc: Duben 2017

29.04.2017 z Laosu do Vietnamu

Nasedáme do spacího busu směr Vietnam. Z Phonsavanu vyjíždíme v 6:00, až na hranice se cesta hrozivě táhne, přecházíme je až po obědě. Viet. celníci mají problém s datumem na našich vízech, které tam uvedli jejich soukmenovci v Hanoji. Nechají si nás až na konec, takže celý bus netrpělivě čeká, kdy bílí přijdou. Za hranicema zastavujeme na oběd: výjímečně není pholívka, ale výborné vepřové s kusy kokosu, dušené dobré trávy, hov.dršťky s bramborem (pěkně hnusný), mleté maso v betelovém listu (výborné), vývar z nakládaných bambus.výhonků a ryb, rýže.
Tyhle znáte:
Vietnamci rýži pěstují. Kambodžani se dívají, jak roste. Laosané poslouchají, jak roste.
Vietnamci mají bohaté moře a sní, co v něm plave, mimo ponorek.
Četl jsem v průvodcích a sedí to.
Bus nás vysazuje v městečku Diên Châu v 16:15 u moře, jelikož dále směřuje na jih a my na sever. Konečně se protáhneme, projdeme po pláži a je nám taky hic. Místňáci mají volno, tak je všude plno. Fotíme pojízdné kuchyňky, oheň, dřevo, kamínka, hrnec a v něm něco jako plněné kynuté knedlíky masovou směsí.
s.
Večer je pouhých 25°, jdeme na pláž pojíst nějaké mořské potvory: grilované olihně, ústřice, krevety. Mají tady jeden blbý zvyk, k teplému pivu v plechu dávat led. V Hanoji se to naučili dělat docela dobře, tak ještě aby se to šířilo dále. Další zvyk je, že odpad a vše nepotřebné se hází při stolování pod nohy. Je to nutnost, protože na plné stole není kam.
PS: jsme tady jediní bílý.
„To be continued. Maybe tomorrow!“