Taiwan 🇹🇼- cyklotoulky po ostrově II.

09.12. až 17.12.2019
V pondělí 9.12. jsme po sedmé ranní v Luodongu na nádraží. Všichni nám radili, abychom se vyhnuli části nebezpečné silnice až k soutěsce Taroko a naložili kola na vlak, tak tak činíme. Prý je to velmi úzká silnice s velkým provozem nákladních aut. Lístek na vlak stojí 107TDW na osobu a kolo dalších 54. Největší komplikací je, jak dostat kola do vlaku, když nám nikdo nerozumí. Nakonec nás posunky nasměrují na výtahy. Prvním nahoru do haly a druhým dolů na perón. Ale co pak? Mají speciální vagón na přepravu kol? Je to jednoduché: vlak zastaví a kola zatlačíme do vagónu, kde je postavíme do uličky. Vagóny mají jen lavice po stranách, jak  snadné 😀.Jedeme asi hodinu dvacet. Trať vede velkou spoustou tunelů, protože zde skály padají kolmo do moře. Těšili jsme se na panoramata, ale vidíme často jen tmu.
Vystupujeme v Chongde a začínáme stoupat soutěskou Taroko. Po několika hodinách šlapání do kopce a focení jsme po 23km na konci ve vesničce Xiulin. Občerstvíme se a jedeme dolů. Ani ne za hoďku jsme o5 dole u pobřeží. „Byl to ale fičák“ říká Hani.  

Na počátku soutěsky Taroko.
Lanové mosty nad soutěskou.

Nejužší místo.
Silnice je vykutaná ve skále….
…a vede spostou tunelů.


Druhý den ráno šlapeme podle pobřeží Pacifiku, trochu nahoru a zase dolů. Slunce a vítr nás nějak zmohly, tak v 16h kempujeme na pláži u vesničky Shoufeng. Pozorujeme rybáře jak pomocí dronu spouští návnadu za příbojové vlny, kam by nenahodil. Po setmění mizíme ve stanu a posloucháme hukot oceánu.

Oceán, hory, nebe, pláže.
Hřbitov.


Ve středu 11.12. pokračujeme dále na jih. Dopoledne překonáváme 250m vysoké pobřežní kopečky a poté už je terén mírnější. Okolo jsou banánové sady a u silnice stánky, kde jsou trsy banánů s cenou a kasička. Kupujeme si jich několik, sice nejsou podle norem v EU, ale chutnají nenormálně božsky. Kempujeme na pláži u vesnice Dajulai. Začiná se zvedat vítr a poprchávat, tak se stěhujeme do přístřešku pod strojovnu navijáku, sloužícího pro vytahování rybářských lodí na břeh. Noc trávíme v klidu a suchu.

Božské…


Ráno je nebe vymetené a slunce pěkně pálí. Už jsme museli zařadit do naší výbavy také krém na opalování. Po ranní kávě v obchodě 7eleven, což je náš oblíbený podnik: mají tam WC, wifi, kafe, teplá jídla a studené pivo.A po ujetí asi 10km začínáme stoupat na 6-ti km do výšky 375m k 2700m dlouhému tunelu, který nás zavede pod kopečky do údolí pod pohoří Yushan se stejnojmennou nejvyšší horou vysokou 3952m. Bohužel je zataženo, tak hory nevidíme. Kempovací místo si vyhlédneme v parku u rybníka u městečka Chishang. Po večeři a za tmy zabereme místní altán.

I tady chtěl stavět Čapí hnízdo, ale nedostal dotace.
Kempink.


Ještě před svítáním okolo začínají běhat aktivní Taiwanci, tak s rozedněním vstáváme a v 7h jedeme na kafe. Naše trasa vede údolím podél řeky s docela velkým provozem. Raději odbočujeme, stoupáme silničkou na 360m a s výhledy do údolí sjíždíme do města Taitung. Máme zde rezervovaný hotel na dvě noci. Naše těla potřebují pořádnou očistu a svršky prádelnu. Po sprše a vyprání se jedeme najíst na přeplněný páteční noční trh.

Panoramata.
V tomto úrodném údolí pěstují spoustu plodin. Poznáš co vyroste tady?
A tady?
Co je asi v sáčcích?

Na prvním obrázku je pitahaya https//cs.m.wikipedia.org/wiki/Pitahaya

Na druhém je rum ve své přírodní podobě – cukrová třtina.

A na třetím je annona šupinatá – cukrové jablko.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1hevn%C3%ADk


V sobotu 14.12. dopo odpočíváme a po obědě bereme kola a v rámci tréninku projíždíme městský park, pobřeží a v pozdním odpoledni pozorujeme přípravy na noční trh. V Taitungu mají vybudovanou krásnou cyklostezku městem na bývalém železničním náspu. Takže přejedete celé město napříč na kole a nepotkáte auto.

V parku právě kvetou ibišky.
A vybrali jsme si vánoční stromeček.


Nedělní etapu podle moře zakončujeme v městečku Dawu, kde kempíme v parku na pobřeží za takovou zídkou, kde nejsme vidět a jsme v závětří.


V pondělí vyrážíme na etapu přes kopce. Nejdříve překonáváme výšku 470m a pak je sjezd k moři. Hani vidí nad silnicí ve stromech opice. Zastavujeme a pozorujeme jejich počínání. Všimne si nás opičák a začne houkat. Hani mu odpovídá tak dlouho, že opičák vzteky klepe stromem a řve jak pominutý. V duchu si říkám „Jó, hochu nechal ses pěkně nachytat.“ 😛Navečer ještě stoupáme na 210m a končíme ve vesnici Manzhou. Po občerstvení ve vsi kempujeme na louce u řeky.

Na sedýlku nás přijali do místního seniorského triatlon týmu.
Na louce u řeky.


17.12. dopoledne dosahujeme nejjižnějšího bodu Taiwanu. Z Taipeje jsme tedy ujeli kolmo celkem 630km.

NP Kenting.
Monument na nejjižnějším místě Taiwanu.
410km