🇵🇭 Filipíny – Cebu, Panglao, Bohol, Pamilacan

29.01. až 05.02.2020
Z Lampungu jedeme ráno do Moalboal a vracíme motorky. Ještě jedu s Ericem a Mírou shánět  suvenýr, který si musím na památku z Filipín odvézt. Eric se doptá, kde se to dá koupit. Jedeme do nedaleké vesničky a najdeme chlapíka, co je údajně vyrábí. Nové nemá, ale jeden použitý mi za 230kč prodává. Skvělé, pro mne je použitý autentičtější. Pak se s Ericem rozloučíme a nasedáme na bus směr Oslop.

Bojový kohouti😁
Na památku. Poznáš, co to je?


V Oslopu přespíme a ráno za tmy se přesunujeme na místní masovou atrakci: šnorchlování se žraloky velrybími.https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C5%BDralok_obrovsk%C3%BDZaplatíš 510kč na osobu a máš zajištěno následující: uschování zavazadel v agentuře, kterou jsi si vybral. Průvodce, dopravu na místo a zpět, zakoupení vstupenek a pohlídání doby, kdy na tebe přijde řada. Školení o chování se ke žralokům při šnorchlování, vybavení a loď. Dále kýblovou sprchu sladkou vodou po akci.👍Malou dodávkou tě odvezou k přístavišti, projdeš školením, dostaneš výbavu a nastoupíš na loďku asi pro 10 osob + 3 pádlaři. Ti vás odvezou na místo, kde jsou žraloci krmeni a pohybují se pomalu za krmící loďkou. Jsi 30min. ve vodě a oni plují okolo tebe. Odhadem je tu asi 10žraloků. Jsou to nádherní obři a nesmí se jich dotýkat, ale ke mě se jeden přiblížil tak, že jsem mu odstrčil jeho ohromnou ocasní ploutev od sebe a dostal jsem žlutou kartu s napomenutím od veslařů. Fakt ta ploutev byla větší než já.Po půl hodině šnorchlování tě odvezou ke břehu a pak do agentůry na kýblovou sprchu a je po akci. Mají to vymakané a za dopoledne takto vystřídají několik tisíc lidí. Vše je pod kontrolou státního parku a atrakce končí asi okolo oběda.  O etice atrakce, ať si každý udělá nazor sám. Jen si říkám, že těch pár kusů, které tady denně krmí, zajišťuje klid odstatním obrům. Představ si, že by vozili tolik lidí na moře a naháněli každý exemplář, který uvidí. To by byl masakr bez kontroly.

Obr připlouvá.
Obři se krmí.
Obři všude okolo.


Odpoledne se přesunujeme lodí na Panglao. Kde si pronajímáme motorky a na 2dny bambuschajdy. Okolí ostrova je hodně mělké, tak to na šnorchl moc nebude.

Navečer se jedeme podívat do Alony. Je to pěkný turistický blázinec a hned mi dojde, proč je tady vše dražší než na Cebu🤑. Druhý den si projedeme ostrov a nenajdeme nic, co by nás uchvátilo. Snad jen západní výběžek ostrova na pozorování západu slunce stojí za návštěvu. 

Trajekt připraven.


Přejîždíme   na Bohol, který je s Panglaem spojen dvěma mosty. Ubytujeme se v městečku Baclayon, kde zůstaneme do konce pobytu na Filipkách. Musíme ostrovy opustit 5.2. nebo si víza za poplatek prodloužit. Volíme s Hani odlet, protože zeměgule je veliká a další místa  čekají na naše zjevení. Mládežníci z našeho gangu se vrací domů také páteho. 
Zkoumáme  profláknutý Bohol. První vyjížďka je do tarsier sanctuary, kde jsou k vidění noční primáti nártouni filipínští.https://philippine-tarsier-sanctuary.business.site/Dostaneme školení jak se chovat, fotit a něco o jejich životě. Nártouni jsou noční zvířata, tak při naší návštěvě pospávají různě po stromech. Průvodkyně nám dovoluje se přiblížit jen asi na 2m a musíme být potichu, abychom spáče nevyrušili. Mohli by začít jančit a v úleku se zranit nebo i zbláznit. Jsou velicí jako lidská pěst a jejich oko je větší než jejich mozek, tak proto asi😜 Ale jsou to roztomilá stvoření, tak zbytečně nerušíme a v klidu je opouštíme.

Roztomilý zjevík.
A ty kukadla😁

Ještě se jedeme podívat na bambusový most🙄 Je to pěkná turistická ptákovina, most je lanový a pokrytý štípaným bambusem. Ale číňanům to stačí a fotí, a fotí a ještě za to platí. Cestovatelský bože vidíš to? 😇 Mizíme rychleji než jsme přijeli.
Projíždíme Bohol, kde by se dalo šnorchlit a nic nenacházím.

Tetky vyndávají jikry z mořských ježků, delikates.

V neděli jedeme tedy na Chocolate hills. Je to výlet na celý den přes půl ostrova. Stavujeme se v jednom městečku na oběd a hledáme trh. Nejdříve z venku vidíme něco jako komíny krematoria. Při bližším zkoumání se pod každým komínem nachází černá kuchyně: rozuměj, kuchyně s otevřeným ohněm živeným dřevem, takže fakt černá. Dvě babči nám servírují dorou hovpolivku a dušené zeleniny s rýží.Za mě to bylo vynikající. Venku postávají dědové a nasávají kokosové víno. Jeden mě chytá za ruku a významě mrká na prázdný kelímek. Chápu a objednávám jeden, dva, tři. Další když to viděli, tak nastavují prázdné násosky. Platím celou rundu asi za 10kč, ať mají babči radost, dědové už docela žvatlají.Kokosové víno vyrábí tak, že se nařízne palma a chytá se vytékající sladká šťáva, kvasí se to, pije se to. Vyzkoušeno a chutnátná to jen, když je to trochu sladké. Pak už to je drsné a pro evropský jazyk nedobré.

Komíny krematorií.
Černá kuchyně.


Poo přijíždíme na Chocolate hills. Výhledy na homole jsou hezké, ale je to jen turistická vějička. Za mě byl Osmeňa peak daleko hezčí. Fotíme, ztrácím klíčky od stroje s pomocí místních je zase najdu a jedeme z5.

Čokoládové kopce🤔


 V jedné vesničce bereme naši mládež na kohoutí zápasy, aby zažili národní „sport“. Sledujeme pár zápasů, kdy na začátku se sází na vítěze a po boji jde vítěz k doktorovi, kde je ošetřen, pozašíván a poražený se vrátí majiteli po horké koupeli připraven do kuchyně🤔

Vesnická aréna.


V posledních dnech se ještě snažíme zjistit, kde bychom mohli vidět obrovského kraba palmového.https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Krab_palmov%C3%BDUrčitě zde žije, protože většina kokosových palem má na kmenech proti němu ochranu a někteří místní i vědí, co to vlastně chceme vidět. Bohužel se nám je do odletu nepodaří objevit.

Tak alespoň malý příbuzný.


Předposlední večer se dozvídáme, že Filipíny zakázaly vstup Číňanům na své ostrovy z důvodu šíření covidu a zrušily všechny lety do a z Číny. Takže Míra s Míšou se nemají jak dostat do CZ. Po telefonátech a mailech a spoustě nervů se podaří přebukovat lety na Singapur.


Poslední den ještě jedeme prozkoumat malý ostrov Pamilacan, asi hodinu jízdy lodí od Baclayon. Ostrůvek je malý a hezký, jen se za vše platí nemalé částky, takže o5 tůristický chyták.
Loučíme se s mládeží, kteří se přesouvají na poslední noc k letišti nafasováni “ rumovými pozdravy z Filipín“, aby brzy ráno odletěli domů. My s Hani zůstáváme v ubytování a ráno startujeme na trajekt na Cebu. Bohužel zjišťuji, že talisman z Cebu mám stále u sebe a na letišti mi ho zabaví. Tak jedu za svítání za Mírou, aby mi ho odvezl domů v odbavených zavazadlech. Vše se podaří a mladí jsou na cestě do Evropy a my z Cebu přelétáme za pár dolarů do další destinace.

Sušák z kaktusplotu.
Hvězdice.
U rybářů.


Salamat Filipíny. Děkujeme Filipíny, budeme na Vás vzpomínat do konce života. 😍PS: kdo chce zažít opravdové Filipíny, ať se vyhne všem předraženým lákadlům. Většinou nestojí za ten čas. 🤔